Jdi na obsah Jdi na menu
 


okupace,válka osvobození v literatuře

14. 4. 2007

Okupace, válka a osvobození v literatuře

Okupace znamenala pro českou literaturu a kulturu vůbec velmi složité a těžké období. Mnoho autorů nesmělo publikovat, řada byla odvlečena do koncentračních táborů (Karel Poláček, Arnošt Lustig), někteří byly popraveni (Vančura, Fučík). Byla nastolena ostrá cenzura a čeští spisovatelé se museli přizpůsobit nové situaci. Jako první na nově vzniklou situaci reagovala poesie. Naši básníci využili obrazového vyjádření, aby jejich díla prošla cenzurou a dostala se ke čtenáři (symboly, metafory, jinotaje, podobenství). Z počátku ještě mohli některé básně vycházet, později už cenzura nepropustila žádné české verše, takže celá básnická díla mohla být souborně vydána až po osvobození.

1. Hlavní motivy a) motiv matky - symbolem života, domova, bezpečí.

 b) motiv domova - dětství

 c) motiv Prahy - stává se symbolem samostatnosti, starobylosti, kulturnosti

 d) motiv kulturních tradic - autoři připomínají slavné postavy z řad spisovatelů

 e) motiv slavné historie - husitství 

2. Forma - vznikají monumentální (velkolepé) patetické básnické skladby zachycující nejvýznamnější okamžiky literatury 1938-1945 - mobilizace, Mnichov, protektorát, Heindrichiáda, pražské povstání, osvobození.

František HALAS - jeho tvorba patří k vrcholům české okupační poesie, píše verše, které vyjadřují pocity zrazeného národa, ale nevyjadřují zoufalství, autor chce alespoň částečně posílit naději národa a nepropadat zoufalství. Oporou pro svou naději hledá v domově, dětství, mateřský jazyk. První skladbou bylo Torzo naděje - básnický deník roku 1938, byl to rok národní katastrofy a těžké zkoušky pro jedince i celý národ. Vrcholem sbírky jsou básně :

Mobilizace - (psáno formou pásma) - zachycuje atmosféru noci, kdy byla vyhlášena mobilizace. Označuje jí za erbovní klenot země (něco neopakovatelného), a sice proto, že národ prokázal své kvality (morální), zdůrazňuje nadšení lidí kteří chtějí bránit svou vlast „slunce vycházelo z vojáků“. Druhá část básně je kontrastní, po nadšení a odhodlání nastupuje bezmocný vztek těch, kteří museli odevzdat zbraně, pocit beznaděje a potupy. V okamžiku největší deprese chce autor posílit národ, vyjadřuje víru v národní tradice a připomíná optimistické verše Jana Nerudy z básně Jen dál.

Zpěv úzkosti - touto básní autor reaguje na mnichovskou zradu našich spojenců. Název básně vyjadřuje obavu a úzkost, nikoli strach. Úvodní sloky tvoří tzv. prolog (předmluva), v němž autor hodnotí svou dosavadní tvorbu a vytyčuje program pro tvorbu následující. Nechce psát uplakanou osobní lyriku, ale bojové verše pro národní kolektiv. Myšlenkové jádro básně tvoří sloka, která se několikrát opakuje jako refrén „Zvoní, zvoní z rady zvon, z rady zvon“ - zvukomalba V ostatních slokách je použito působivých básnických prostředků (např. kontrast, ironie, apostrofa - oslovení neživé věci, abstraktního pojmu, personifikace - zosobnění.). Pojmy Zrada a Hanba jsou psány velkým písmem (chce je zdůraznit).

Praze - oslovení Malověrný, se obrací ke všem, kteří propadly apatii, poraženectví, strachu a domnívají se, že situace národa je definitivně vyřešena. Symbolicky naznačuje zúčtování s nepřáteli i se zrádci. Chce vyburcovat k aktivitě a připomíná naše národní tradice (chorál - Svatováclavský a Husitský).

Ke 120.-tému výročí narození Boženy Němcové vydal Halas sbírku Naše paní Božena Němcová - obsahovala 17 básní, ve kterých uvádí fakta ze života spisovatelky. Němcová se stává symbolem nejen velké umělkyně, ale i velkého člověka, který s velkou vnitřní silou dokáže překonat bolest a utrpení (nevzdává se, hledá řešení), je zároveň příkladem odvahy a osobní statečnosti.

Další básnickou sbírkou Ladění - má podtitul Básně dětem do usínání - zobrazuje svět dětství a rodiny jako pevné zázemí a zdroj jistoty pro člověka, který žije v neustálém napětí a pocitu ohrožení. Forma básní je velmi jednoduchá, prostá, podobá se lidové slovesnosti. Dětské motivy mívají symbolickou platnost.

Sbírka V řadě - vyšla po osvobození a jsou v ní zahrnuty básně, které mohly vyjít pouze ilegálně. Vedle motivů smrti a tragických obětí se objevuje také motiv svobody.

 

Vladimír HOLAN - rok 1938 - další mezník v jeho tvorbě - promluvil jako jeden z prvních básníků. Svou poesií více zpřístupnil širokému kruhu čtenářů. Okupační tvorba je shrnuta do cyklu: Havraním brkem - tento cyklus má několik částí, zachycuje okupaci.

Září 1938 (první skladba) - patří k vrcholům okupační poesie, je zde vystižena atmosféra doby- vyhlášení mobilizace a Mnichov. Velmi působivá je např. báseň „Noc z Iliady“ - spojuje novodobé události s mýtem o Trojské válce.

Odpověď Francii (druhá skladba) - tato odvážná skladba neprošla cenzurou. Autor ostře odsuzuje zradu této země. Označuje jí jako sobecký zločin. Poukazuje i na to, že se Francie dopustila zrady sama na sobě. Zradila své ideály volnosti, rovnosti a bratrství. Nevyhýbá se ani nevybíravým výrazům.

Zpěv tříkrálový (třetí skladba) - neprošla cenzurou a je věnována obětem fašismu ve Španělsku a v Habeši.

Sen (čtvrtá skladba) - jinotajná báseň, která unikla cenzuře. Zachycuje historické dění po Mnichovu. Základním obrazem je město - rakev.

První testament (pátá skladba) - má odlišný charakter, jedná se o epický příběh chmurného baladického charakteru. Hlavní postavou je muž - sám básník, který marně hledá smysl života. Skladba připomíná Máchu.

Za okupace napsal Holan lyrickoepickou poému o lásce a smrti. Jmenuje se Terezka Planetová. Autor nejprve vypráví o tragédii venkovského chlapce, který byl smrtelně zraněn. Je k němu povolán lékař a ten u lůžka umírajícího vypráví o své dávné a nenaplněné lásce k dívce Terezce.

Po osvobození vydal Holan sborník s názvem Dokument - jsou v něm 4 skladby zachycující konec války a osvobození:

Dík Sovětskému svazu - óda veršovaná osvoboditelům. Střetnutí zla a hrubosti války a bohatýrských mstitelů.

Panychida - obřad složený za všechny „bratry“ mrtvé, umučené a padlé v druhé kruté válce proti Slovanům. Je psána jako polemika s bohem, který se netečně dívá na všechny válečné hrůzy.

Rudoarmějci - soubor epických básní, které svou formou připomínají prózu. Civilní námět je vyjádřen civilním výrazem bez patosu (velkolepost). Jednotlivé básně jsou drobné příběhy ze všedního života ruských vojáků. Autor vykreslil své postavy velmi objektivně s klady i zápory (ukázal je jako lidi - tzv. nehrdinský hrdina)

Tobě - soubor epických básní, které zachycují drobné lidské příběhy z válečné i poválečné doby. Svou formou se podobá předchozí skladbě (prosté i někdy velkolepé).

Po válce (50-tá léta) se básník odmlčel a později (60-tá léta) začal psát epiku. Podobně jako Halas a Hrubín je považován za moderního pokračovatele K.H.Máchy.

 

František HRUBÍN - jako okupační tvorba se vyvíjela ve třech proudech:

1. Pokračoval v intimní a meditativní poesii, zamýšlel se nad údělem člověka a snažil se najít prostředek, jímž by překonal úzkost ze smrti. Tyto verše jsou shrnuty ve sbírce Zpěv hrobů a slunce.

2. Politická poesie - zachycuje válku i osvobození, zahrnuje nepublikovatelné verše ve kterých se zamýšlí nad podstatou války, hledá její smysl, uvažuje o silách které se v ní střetávají a o hodnotách o které se pobije. Této problematice jsou věnovány 3. sbírky : Řeka nezapomění, Chléb s ocelí, Jobova noc

3. Poesie pro děti - vzniká řada sbírek určených výhradně dětem. Např. Hrejte si s námi, Špalíček pohádek, Kuřátko a obilí, Říkejte si se mnou.

Ad. Jobova noc - básnická skladba - skládá se ze čtyř zpěvů. Svou kompozicí připomíná skladbu hudební. Hlavní postavou (symbolickou) je básník Job. Job je biblická postava ze Starého zákona. Starozákonný Job je symbolem utrpení, ale i trpělivosti a pevné víry. V lidové mluvě se často používá Jobova jména k vyjádření něčeho zlého, špatného, katastrofického (noc běsů). V prvním a druhém zpěvu je zobrazena tzv. Stará země, která prožívá postupný úpadek a je odsouzena k zániku. Job není schopen pochopit vývoj, píše chmurné a pesimistické verše. Je to postava tragická, pasivní a osamocená. Nepůsobivější je třetí zpěv, ve kterém autor zachytil dobu okupace a války. Působivosti dosáhl uměleckými prostředky : 

 - máchovské protiklady.

 - užití zlidovělé písně „Čechy krásné“ jako refrénu.

 - metaforické obrazy (země - ulita, plná úzkosti, jako starý vzácný obraz, který byl

  vytržen z rámu, poškozen a znovu restaurován.

 - básnická oslovení.

 - řečnické otázky.

Čtvrtý zpěv je obrazem zániku Staré země (v bouři, ohni, blesku). Job ji proklíná, rozhoduje se pro aktivní budování rodící se Nové Země (Job - boj).

V roce 1948 - skladba Hirošima - byla vydána jen jednou a dále nesměla být vydávána. Je pesimistická, provokuje k obavám. Nebyla přijata kritikou -> nebyla optimistická. Je Hrubínovou reakcí na svržení atomové pumy na japonské město. V poémě se prolínají události v Praze a Hirošimě stejného času.

10 let po skladbě Hirošima vyšla Hrubínovi další básnická skladba nazvaná Proměna - prolínají se dva motivy - motiv antické báje o Dajdalovi a Ikarovi a motiv současný - novinová zpráva pokusu s atomovou bombou. Dajdalos je symbolem touhy člověka po volnosti, symbolem vynalézavosti, ale i tragédie člověka, jehož rozum a tvůrčí schopnosti byly zneužity. Skladba končí naléhavou řečnickou otázkou „Kdo po nás dal by jméno zemi ?“. Vyzývá dosud netečný dav k aktivitě udržet v rovnováze rozum a srdce (Čapek).

Po válce vznikly další básnické sbírky např. Můj zpěv, poéma Romance pro křídlovku.

I František Hrubín bývá označován jako moderní pokračovatel Máchův.

 

Vítězslav NEZVAL - po celou dobu okupace píše verše s vlasteneckými a politickými náměty. První sbírkou, která vyšla byla sbírka Pět minut za městem - sbírka lyrických básní s tematikou domova, rodné vesnice a české přírody. Zde hledá jistotu v neutišené době a obrazně ukazuje odpor proti násilné okupaci. Do sbírky byla zařazena i báseň „Óda na návrat Karla Hynka Máchy“.

Celou dobu okupace a války zachytil Nezval ve skladbě Historický obraz - byla vydána až po osvobození a zachycuje nejvýznamnější události let 1938 - 45. Je rozdělena do tří částí :

První část má chmurný baladický tón, v básních je vyjádřena nejistota, strach z důsledků Mnichova. Často jsou používány básnické obrazy soumraku, noci nebo přírodních katastrof (pád komety).

Druhá část je obrazem protektorátu. V básních je vyjádřena nenávist okupantům, označuje je jako barbary, ďábly, havrany, tváře katů, černé stíny.

Třetí část je obrazem pražského květnového povstání a osvobození Prahy, některé básně zachycují návrat prezidenta a vlády do vlasti.

 

Jaroslav SEIFERT - jeho okupační tvorba probouzela ve čtenáři silný vlastenecký typ. Pohotově reagoval na dobové události.

Zhasněte světla - vyšla koncem roku 1938 a je jakýmsi komentářem národního osudu v tomto roce. Zachycuje jak prostí lidé prožívali toto období. Odsuzuje kapitulaci a věří v lepší osud národa.

Následující dvě sbírky o Praze: Světlem oděná - jsou zde autorovi vzpomínky na pražské mládí. Básník se zastavuje na památných místech (Svatovítská hrobka českých králů) a srovnává slavnou minulost a současné ponížení.

Kamenný most - cyklus romancí a legend ze staré Prahy. Využívá náboženských představ, které nabývají symbolické platnosti.

Ke 120.-tému výročí B. Němcové - Vějíř Boženy Němcové - zamyšlení nad vějířem autorky. Seifert se snaží citově přiblížit autorku.

Přilba hlíny - má 3 oddíly, vyšla až po válce :

„Osm dní“ - zasahuje ještě do roku 1937. Obsahuje 16 žalozpěvů napsaných po smrti prezidenta Masaryka.

„Říp v okně“ - obsahuje vlastenecké verše, kterými chce autor posílit v českých lidech vlastenectví a zároveň odpor k okupantům.

„S otevřenou náručí“ - obsahuje verše psané v ovzduší bojující Prahy, kdy se sám autor aktivně účastnil bojů na barikádách. Jsou zde i básně z osvobození (9.5.39).

 

Jiří ORTEN - autor židovského původu. Po gymnáziu studoval herectví, ale za okupace byl pro svůj původ ze studií vyloučen. Odmítl odejít do emigrace (zbytek rodiny odešel). Zemřel ve svých 21. letech. Jeho první verše velmi připomínaly Wolkrovu poesii. Postupně však poznává drsný svět, zlo a prožívá hluboké zklamání. Po válce byla vydána jeho sbírka Elegie - vyjadřuje v ní pocity vyděděnce, který kolem sebe vidí absurdní svět plný pokrytectví a falše. V padesátých letech byla Ortenova poesie zakázána, ale přesto pronikala především k mladým lidem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tornado, earchquakes?! No, it is XEvil.

(MashaSaulp, 12. 12. 2017 19:28)

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

Hrubky v textu

(Jiří Jakl, 9. 3. 2012 21:03)

Chtělo by to opravit :-)